čtvrtek 31. prosince 2015

Saigon v ulicích Saigonu a přesun do Phan Thiet



Ráno opět budíme našeho hostitele spícího na zemi v restauraci, loučíme se a vyrážíme uložit krosny do autobusové společnosti, která nás odpoledne odveze do Phan Thiet. Krosny jsme zanechali na domluveném místě a nalehko vyrazili na autobus do ulice plné krámků, kde se dá sehnat úplně vše, nač si člověk vzpomene. Bohužel většina krámků je děsně prťavá a jejich obsluha nám neustále stála za zadkem a koukala, zda něco nepotřebujeme, z čehož byla Trang mírně rozladěna, ale nakonec se nám podařilo i něco málo koupit. V poledne se udělalo v asfaltově betonovém Saigonu nesnesitelné horko, a tak jsme nějakou chvíli před odjezdem trávili v městském parku a pozorovali místní při jejich každodenních činnostech. 

Saigon

V 14:45 jsme vyrazili lůžkovým busem směr Phan Thiet, kam máme dorazit až večer. Lůžková úprava autobusu nás velmi překvapila, protože způsob přepravy a provedení lůžek byl velmi komfortní. Po několika hodinách jízdy busem jsme dorazili na místo, bohužel nás řidič autobusu zavezl o město dál, než jsme původně chtěli a přišlo první docela velké zklamání ve Vietnamu. Město nepřipomíná Vietnam, ale Rusko. První dojem – nelíbí se nám tu. Najít zde ubytování také nebylo lehké, ale nakonec se zadařilo a našli jsme celkem pěkné ubytovaní za přijatelnou cenu. Přemýšlíme, zda druhý den ráno hned neodjet, ale zkusíme dát tomuto místu šanci a zůstaneme dvě noci.

Saigon - lůžkový bus do Phan Thiet
Vyrážíme do ulic na jídlo, ale všude nabízejí pouze mořské plody, o které nemáme zájem. Všude jsou ruské nápisy, azbuka a plno Rusů, ale nakonec se nám podařilo najít Vietnamskou restauraci, ale připravili nám Pho Bo z pytlíku – tedy další zklamání.


V našem ubytování nejde WiFi, a tak nemůžeme naplánovat další cestu nebo zjistit co zajímavého se nachází v našem okolí. Je půlnoc – jdeme spát.

Žádné komentáře:

Okomentovat