Písečné duny v Mui Ne

Ráno jsme zabalili vše potřebné na cestu po okolí Mui Ne – především doufáme, že narazíme na parádní pláže a konečně se vykoupeme v moři. Snídat ve městě se nám nechce, a tak rovnou vyrážíme půjčit motorku. První možnost zapůjčení motorky je hned na rohu našeho ubytování, ale když se dozvídáme cenu, tak s díky a úsměvem na rtech odmítáme a jdeme hledat dál. Jelikož motorku zde a v celém Vietnamu půjčuje snad úplně každý, tak stačí ujít jen pár dalších metrů a máme motorku za poloviční (standartní) cenu. Rovnou vyrážíme podél moře z města na první benzínovou pumpu, kde bereme plnou do naší úplně prázdné nádrže – sám pumpař se divil na, co jsme vlastně dojeli na pumpu – asi výpary.

V první řadě chceme vidět jedno z největších lákadel v Mui Ne, kterými jsou písečné duny a jelikož jsou písečné duny na druhé straně od našeho ubytování, tak se vydáváme skrz celé město zpět a dál na druhou stranu. Po chvíli křižování města a užívání si motorky dorážíme na turisticky velmi vytěžované místo, na písečné duny v Mui Ne. Zastavit někde u silnice není skoro možné, i když jsme se o to pokusili. Ve chvíli kdy motorka zastavila, se na nás vrhla dobrá desítka dětí, ať si od nich půjčíme kus lina a jdeme se klouzat po dunách. Nechceme, chceme jen zaparkovat motorko, ale ani to není možné. Děti nás drží za ruce a batohy. Motorku drží za řídítka. Trang vykřikla: „jeď pryč!“ Nemohl jsem, protože bych ty děti musel zajet, ale nakonec se nám povedlo dostat z dětských spárů a motorku jsme za úplatek 10 000 dongů zaparkovali u stánkaře na druhé straně silnice. Začínáme mít hlad, ale bohužel všude prodávají pouze mořské plody, které nevypadají zrovna lákavě, a proto vyrážíme na písečné duny. 

Mui Ne - písečné duny

Konečně jsme se dostali na vzdálenější písečné duny, dál od všech nabízečů, prodavačů, hlídačů – prostě lidí a užíváme si výhledů a chvíle klidu. 

Mui Ne - písečné duny

Mui Ne - písečné duny

Písečné duny jsou fajn, ale jelikož máme písek úplně všude, tak vyrážíme na motorce dál podél pláží a hledáme tu pravou, kde budeme úplně sami. Nakonec uhýbáme z hlavní silnice a jedeme stále dál, až se dostáváme skrz nejrůznější resorty na samý konec uličky, která nikam nevede – to se ve Vietnamu stává velmi často. Nakonec nacházíme místo, kde je i surf spot a tak neváháme a jdeme okouknout pláž. Motorku necháváme zaparkovanou pod palmou u silnice, když se z ničeho nic spustí neskutečná průtrž mračen – to se ve Vietnamu stává také velmi často, alespoň tedy nám. Tento vydatný déšť trval třeba dvacet minut, ale byl natolik vydatný, že nám utopil motorku, která nechtěla naskočit za žádnou cenu. Motorku jsme tedy odtáhli před jeden resort, kde jsem ji tak dlouho tůroval, až konečně někdo přišel – to byl samozřejmě záměr (někoho přivolat, kdo pomůže, opraví, řekne kde je opravna …), ale ani chlapíci z ochranky resortu naši motorku nedokázali nastartovat, a tak jsme na kost promočení a hladový motorku začali tlačit „domů“. Prostě někam dál, protože jsme od půjčovny (našeho ubytování) byli asi 40 km. 

Mui Ne - písečné duny

Motorku jsme naštěstí nemuseli tlačit daleko. Zaparkovali jsme ji před restaurací, která už bohužel nevařila a dali jsme si čaj a kávu – bohužel oboje ledové, což nás zrovna nezahřálo na těle ani duši. Tlačíme dál a už jen tak ze zvyku zkouším motorku nahodit, když najednou naskočila. Paráda – jsem opravář (nejsem). Pravděpodobně se voda vypařila nebo odtekla pryč od baterky a konečně můžeme pokračovat dál v cestě, ale raději v cestě zpět. 

Mui Ne - písečné duny

Mui Ne - písečné duny

Při zpáteční cestě se nám podařilo najít jedno otevřené občerstvení u silnice, a tak neváháme ani sekundu a už do sebe tlačíme snídani, oběd a svačinu zároveň, přičemž vše hojně zapíjíme třtinovým mokem. Po jídle ještě relaxujeme ve stínu občerstvení, než vyrazíme hledat onu „naši pláž“, ale nachází jen pláže u resortů, kde chtějí velké vstupné i za hlídání motorky. Stačí ujet po silnici kousek dál (to je jak u nás na Mácháči), pak sjet svah k pláži a rázem se člověk ocitne na vlastní pláži, bez lidí a bez zbytečných poplatků.

Pláže nedaleko Mui Ne

Moře bylo bohužel dost studené nebo naše těla moc rozpálená, a tak Trang ve vodě svlažila jen své krásné nožky a nasbírala několik mušlí. Pláže ve Vietnamu jsou dost zanedbané a špinavé, ale i tak mají své kouzlo, protože málokde se Vám naskytne podívaná, jak se po plážích prohánějí stáda krav apod. Užíváme si klidu a pohody. Při odjezdu jsem dostal nápad se projet na motorce po pláži, ale bohužel je motorka příliš těžká nebo nemá takový výkon, aby po písku letěla jako blesk, a tak se v písku boříme a naše snažení končí téměř pádem z motorky. Nakonec se nám podařilo motorku vytlačit zpět na silnici, po které jsme se vrátili po pobřeží kolem písečných dun až k našemu ubytování.

Pláže nedaleko Mui Ne

Motorka má bezednou nádrž, a tak vyrážíme ještě do sousedního města Phan Thiet, které jsme přejmenovali na město motorek, a trochu nás mrzí, že nás řidič autobusu nevysadil předešlou noc právě zde – kde měl. Hned po příjezdu do města Phan Thiet jsme se shodli, že jsme zase ve Vietnamu a to se nám líbí. Chvíli jsme se proháněli městem na motorce, nakoupili večeři a odvezli jsme si ji na pláž k západu slunce. Trang bageta moc nechutnala, a tak udělala dobrý skutek a nakrmila masem z bagety místní krysy.

Dnešní den byl opět velmi dlouhý a motorku jsme vraceli až za tmy. Ve vedlejším obchůdku jsme koupili jízdenku na druhý den do Dalatu. Cena byla přibližně stejná jako na baolau. Odjíždíme v 6:15 od naše ubytování, takže se nebudeme muset ráno nikam trmácet.