Časně ráno jsme osedlali naší motorku, kterou jsme měli přes
noc zaparkovanou uvnitř hotelu (přímo na recepci) a vyrazili jsme na snídani.
Pokoušel jsem se najít včerejší restauraci Bun Cha Hanoj, ale beznadějně.
Všechny vzdálenější uličky od hlavní třídy vypadali stejně, navíc jsme se
několikrát otočili, vrátili a kompas v hlavě byl úplně zmatený. Podařilo
se nám objevit výbornou restauraci, ve které jsme posnídali Pho a bylo opravdu
výborné, protože Trang dokonce řekla, že bylo lepší než od její maminka …
 |
| pho |
Po snídani jsme se museli ještě zastavit na mango smoothie,
abychom se ochladili z venku (už je zase vedro přes 40 stupňů Celsia), ale
i zevnitř, protože Pho bylo opravdu hodně pálivé neboli: „jaké si to uděláš,
takové to máš“.
Informace o počasí ve Vietnamu - od severu k jiho a to po celý rok naleznete např. na webu Vietnamisa nebo na webu severní Vietnam.
 |
| mango smoothie |
Vrátili jsme se zpět na hotel, zabalili krosny a domluvili
jejich úschovu v jakési úklidové místnosti, protože autobus směr Da Nang
nám odjíždí až večer. Trang se povedlo dokonce domluvit i sprchu, kterou si
můžeme dát někde na chodbě hotelu, až se vrátíme po celém dni na motorce, koupání
v moři atd.
Máme poslední den v Nha Trangu, a proto jsme se
rozhodli prozkoumat druhou stranu pobřeží směrem od Nha Trangu. Po krátkém
bloudění, průjezdu skládkou, staveništěm a příměstskou rybářskou vesnicí jsme
se dostali až za město, odkud pelášíme podél pobřeží daleko od civilizace.
Zapomněl jsem říct, že poprvé máme motorku, kde funguje ručička palivoměru,
která začala rapidně klesat (čím dál jsme byli od civilizace, tím rychleji
klesala). Podél pobřeží se nacházelo jen pár luxusních hotelových resortů
s golfovými hřišti, kde by nám asi benzín neprodali. Konečně se
v dálce objevili písečné pláže – místo kam musíme dorazit. Dojížděli jsme
pouze na výpary, benzínka nikde (cesta zpět je cca 50 km bez benzínek), ale
doufal jsem, že najdeme někde občerstvení, kde vedle jídla budou prodávat i
benzín. V dálce jsem zahlédl jediný stánek uprostřed „ničeho“ – jsou zde
obrovská parkoviště, široké silnice, které nikam nevedou – jedná se o přípravné
práce na výstavbu obrovských resortů na pobřeží, které zde mají za pár let
vyrůst. Zastavili jsme u krámku, na stolku mají skleněné láhve od Sprite –
benzín. Trang zprvu nechápe, proč zastavujeme, a proč chci lít limonádu do
nádrže … Trochu jsem se bál, že nás benzín vyjde na hromadu peněz, ale stál
skoro úplně stejně jako na benzínce. Jakmile jsme měli, alespoň nějaký benzín
v nádrži – nálada se zlepšila a mohli jsme dorazit přímo k pláži.
Široká silnice s nepřeberným počtem parkovacích míst byla zakončena stejně
širokým schodištěm na písečnou pláž. Motorku jsme nechali na „hlídaném
parkovišti“ za 5 000 dongů.
 |
| písečná pláž - cca 50km od Nha Trangu |
Konečně jsme našli liduprázdnou písečnou pláž, která byla
jen naše. Na jedné straně, pár desítek metrů od nás seděla místní rodinka
Vietnamců, ještě dál si navzájem pózoval před fotoaparátem páreček zahraničních
turistek, a na straně druhé nebyl dobrý kilometr nikdo, tedy ideální místo na
relaxování v moři. Moře bylo čisté a teplé, ale díky písečnému mělkému dnu
takřka bez života.
 |
| písečná pláž - cca 50km od Nha Trangu |
 | |
| písečná pláž - cca 50km od Nha Trangu |
 |
| písečná pláž - cca 50km od Nha Trangu |
Čas bohužel rychle běžel, a proto jsme museli vyrazit na
cestu zpět do Nha Trangu. Po příjezdu jsme zajeli nakoupit ovoce na cestu, vrátili
motorku, a jak jsem slíbil, tak nádrž byla úplně suchá. V hotelu jsme se
osprchovali a převlékli do suchého oblečení, které jsme záhy propotili a
vyčkávali na příjezd nočního autobusu do Da Nangu. Zatím jsme netušili, že nás
čeká nejšílenější a nejnebezpečnější cesta po Vietnamu.
Pro zajímavost přikládám odkaz na interaktivní mapu Vietnamu, kde lze najít zajímavé informace.
